Week- end-ovka VI. !!!

Když jsme se konečně večer asi v šest všichni sešli na půdě Třanovické školy, polovina z nás už byla pěkně unavená. Jak už to ale na víkendovkách bývá, neřešili jsme to a šli jsme se najíst. Po jídle jsme všichni do jednoho nadšeně vběhli do tělocvičny. Po patnácti minutách pokusů alespoň přiblížit hru k volejbalu, jsme to vzdali a zahráli si přehazovanou a pak i fotbal. Ve čtvrt na jedenáct jsme byli jemně vyhozeni ven, s tím že máme jít spát. To byste nás ale neznali, kdybyste si mysleli, že opravdu spát půjdeme. Hned jak jsme došli na půdu, holky nám představily celovíkendovkovou hru. Terka určila upíra a my jsme se před ním mohli ubránit jen tak že jsme nikde nebyli sami. Snažili jsme se, jenže už večer byly všechny holky kousnuté a dokonce se podařilo "zabít" i Marečka. Na noc Terka naplánovala hlídání plyšáků. Všichni jsme byli touto hrou nadšení. Komu by se nelíbilo běhat v noci, převážně bosky po ztemnělých chodbách... Asi okolo jedné, to většina zabalila a zbyla asi šestice statečných. Když jsme se teda vystřídali všichni bylo něco málo po páté. Pár lidí už odmítlo jít spát a skutečně to dotáhli do rána.

Sobota začala prověřovat naši výdrž. Někomu se dostalo dost spánku (cca 5 až 6 hodin), další nespali vůbec, a většina byla někde mezi tím. Po snídani jsme zase zapadli do tělocvičny. Nadšeně jsme se poprali o "pohár" z badmintonu. Při vyhlášení vítězů se podařilo upírovi zabít zhruba polovinu z kluků. Když už tedy těsně před obědem byli mrtví všichni, z upíra se vyklubala Julča. Na oběd jsme měli skvělý kuřecí guláš. Po krátkém odpoledním klidu vyrazila většina na procházku ke "Čtyřmezníku". Když se už po tmě vrátili, museli jsme se rozloučit s Markem Kempným, který nám bohužel onemocněl. Po večeři následovala čajovna a díky protestu odpadla stezka odvahy. Škoda.

Jako na každé víkendovce jsme odpoledne strávili plánováním kanady. Ovšem, jak jinak, nám tyto plány a ani představy, že budeme celou noc hlídat, nevyšly. Po snídani jsme se rozdělili na dvě části. Jedni šli hrát ping pong a druzí - menšina - šli hrát různé hry. Výborně jsme se bavili. Pro představu - čokoláda, zicherky a balonky :D. Následně jsme se šli pomstít. Všem kdo hráli ping pong jsme svázali boty a po různých návrzích a pokusech jsme je nakonec pověsili z okna v druhém patře. Ovšem naše kvalitní uzly nakonec povolily a polovina spadla na menší stříšku nad vchodem v přízemí. Pak už někteří museli odjet a tak se začali shánět po svých botách. "Raduš, neviděla jsi moje boty?" (Tejinka), "Tak to vůbec netuším" (já, přičemž nade mnou visela v okně bota). Potom jsme šly (já, Julča, Terka) vařit omáčku na špagety. Když jsme se vrátily, boty ještě pořád visely na budově. Ještě jsme udělaly špagety, děcka konečně našli své dlouho hledané a milované botičky:D. Snědli jsme oběd a opustila nás hlavní várka lidí. Zbylo nás tam pár a spousta jídla k tomu. Rozdělili jsme tedy dávky a když odešli všichni kromě nás tří, šly jsme uklízet.

PS. Příště si to všechno budete uklízet sami!