Víkendovka IV.
Od 25.- 27.3. proběhla naše 4.víkendovka, která se opět konala v Košařiskách na Kyčeře. Hned po škole jsme jeli vlakem, pak autobusem a nakonec šlapali až k chatě pěšky. Byla to 2.víkendovka i s klukama…
V pátek jsme nasekali dřevo (spíše jsme donutily kluky a my si v klíídečku seděly v kuchyni a cpaly zásoby), vybalili si věci a večer si opět zahráli hry. Nejoblíbenější zůstává -jako vždy- sardinka. Nafotili jsme i moou pěkné fotky – rozdělili jsme se do skupinek a měli vytvořit nějaké kreatury :D. V noci tradičně probíhaly hlídky, s výjimkou některých zúčastněných ;).
V sobotu ráno všichni obdivovali Terku Molitorovou, která i přes svůj hodinový spánek ráno vstala bez problému a šla pomoct Julči, Radce a Míši připravit mini stezku po lese. Byla to taková malá rozcvička, ale stejně jsme po noci vypadali jak vyorané myši. Pěkně jsme se prošli a pár z nás pak šlo hrát hry do pokoje. Pochutnali jsme si na obědě a po něm nás „přijela“ navštívit Melča s malým zádrhelem. Vystoupila sice dobře, nastoupila do správného autobusu, ale zastávku se ji trefit nepodařilo, a tak pro ni musela teta Lenka dojet autem :D :D :D. Hry paní Melči nebyly moc smysluplné, ale i tak jsme se nasmáli dost! Hráli jsme například hru „otázky a odpovědi“, která byla fajn a zasmáli jsme se, ale pak přišla hra s názvem „mimozemšťani“, kterou nikdo z nás nepochopil. Měli jsme se rozdělit do dvou týmů, přičemž jeden tým budou mimozemšťani a druhý tým budou normální pozemšťané. Já osobně jsem byla v týmu mimozemšťanů, ale nějak jsme se nemohli domluvit, co vlastně budeme dělat. Nakonec nám Melča navrhla, že můžeme být i zlí. S tím jsme souhlasili a tak jsme přišli do pokoje a unesli Kanču. Tím hra skončila a pak jsme hráli „minové pole“. Pak přijeli další kluci a teta Lenka jela Melču opět odvézt zpátky. Mezitím se kluci vyhecovali a skočili v trénách do „bazénu“. Tuto sázku jsme teda moc nepochopili, ale pohled na kluky, s kterýma házela zima (bylo asi 5 stupňů a všude okolo byl sníh), byl legrační. Příjezdem kluků se nálada víkendovky dost pozměnila, spíše k horšímu, ale co se dá dělat . Večer na nás čekalo příjemné překvapení: přijela se na nás podívat jedna paní, která nám vyprávěla o Argentině. Kluci si z toho spíše dělali srandu, ale nás ostatní to myslím docela i zajímalo. Večer jsme hráli hru, ve které hrála hlavní roli Julča a Zvěřka. Nejhorší bylo to, že Julča a Zvěřka neřekli nikomu v čem hra spočívá. Míša, Špilák a Klárka byli odvedeni do kuchyně a jeden podruhém postupně chodili zpět do pokoje. Hra spočívala v tom, že na všechny otázky položené Julčou nebo Petrem jsme museli odpovídat NE. Pohyby byly trošku úchylné, ale co bychom pro srandu neudělali, takže se smíchem otřásala celá chata. V noci byly opět rozděleny hlídky, ale podle správného času nehlídala ani jedna, protože všichni po hrách zůstali u ohně a „hlídali“ společně.
V neděli jsme posnídali, uklidili bordýlky v pokojích a po celé chatě a asi se smíšenými pocity jeli domů. Všichni doufáme, že se příští víkendovka podaří víc, než 4., ale i tak nebyla vůbec k zahození
Nejlepší hláška: „Tak ho nechtee.“